Deník na pokračování, díl 4
13. 8. 2007
12.7 2007 Help!!! (pomoc)
A doprkený vohrady...totiž..ahoj deníčku!! T-t-t-tak co, jak se máš?
Hrozně se ti omlouvám že tak koktám, ale víš co se mi stalo ve škole? Jak jinak...naše Klára a Lenka už zase myslely. Vůbec jsem nevěděla jak se to mohlo stát...ale oni, ty dvě zrůdy zjistily, že jsem to byla já a Anča, kdo jim dal tu zavařovací sklenici s havětí do tašky...Víte co se stalo pak? Pak jsem samozřejmě dostala poznámku jako hrom a moji mamku i Ančinu si zavolaly do školy! Doma byl průser jako brno... Průser přestal až když brácha zařval z pokoje ,,TICHO!!! CHCI SE KOUKAT NA KRIMINÁLKU LAS VEGAS!" Nebo tak něco. Když jsem šla spát, pořád mi dumalo hlavou jak se to ty dvě mohly dozvědět! Najednou ke mě přišel brácha a řiká ,, Tak co, jakešj byl den? Náročnej co?" ,,Jak to víš" řekla jsem s údivem ,,Neboj, nepoznal jsem to podle toho, že byl doma průser," Mluvil pomalu a mě to začínalo být divný ,, víš, někdy si musíš svoje tajnosti ukrývat líp! Obvzlášt..." podíval se na mě pronikavím hnusným pohledem ,,ty na zámek!" Bylo mi to čím dál tim víc divné... Potom když odešel, přemýšlela jsem o tom. A nakonec mi to došlo... ON to byl! ON mi vzal deníček a klíček, který jsem měla pod polštářem mi v noci, když jsem spala, vytáhl a otevřel mi ho (deníček)! Všechno si přečetl....takže i tu pomstu a nahlásil to mojí třídní!!! Měla jsem na měho takovej vstek že jsem začala řvát... venku se zablísklo. Začalo pršet. Maminka vletěla do dveří a řvala na celé kolo ,,On utekl on utekl!!!" ,,Mami kdo utekl?" ptala jsem se jí ,,tvůj bratr! řekl mi jen že se vrátí ale eště neví kdy!!!!" Máma stále brečela. Já jsem se na ni podívala a začala jsem brečet taky. I přes to co mi udělal a stále ještě dělal, přes všechny ty provokace, rvačky a spory, za ty věci co mi spůsobil ve škole, jsem se rozeběhla dolů po schodech. Věděla jsem kam šel. Když jsem byla malá a žádný spory eště nebily, ukázal mi jednu zříceninu, kam jsme chodívaly na procházky, a někdy jsme tam dokonce i spaly. Přehodila jsem si přez sebe kabát a utíkala jsem ven maminka na mě ze dveří volala ,,Vrať se! Katko prosím!!!" ale já jí ignorovala. Začala jsem utíkat. Měla jsem úplně mokré vlasy...ale mě to nezastavilo šla jsem dál a dál že jsem už ani necítila nohy padala jsem. Byla jsem úplně vyčerpaná a v tom jsem uviděla věž zříceniny. Můj bratr je nevěřící a puberťák...takže žádný kvítko. Ale litovat a milovat umí to vím. Když jsem přišla Ke zdem zříceniny utíkala jsem dovnitř z posledních sil. Ano!!! Už vidím kousek spacáku! 3la jsem blíž úplně šťastná ale...CO-CO-CO TO JE? Uviděla jsem pouze spacák bratr tam nebyl. Sedla jsem si na zem a začala brečet. Zaslechla jsemhučení policejních aut. Maminka zavolala policii. Byla jsem schoulená do klubíčka. Najednou cítím pevné obětí. Otočila jsem se a byl to můj bratr. ,, Simone!!!!" zvolala jsem radostně. Simon mě objal a jak jsem si trochu všimla, ale pššš! Začal brečet! ,,Promiň mi Káťo, prosím! Ty víš že tě mám hrozně rád! Nemohl jsem najít svůj mobil a myslel jsem si že jsi mi ho někam schovala tak jsem se koukal do tvý tašky, kde jsem našel tvůj deník a protože jsem ti to chtěl nějak oplatit, jak jsem si myslel že jsi mi ukradla ten mobil, tak jsem si přečetl tvůj deník a bonznul jsem na tebe tu pomstu! hrozně se ti omlouvám! Prosím odpusť!" Byla jsem šťastná! Ani si to neumíte představit jak. Policie nás nakonec našla a odvezla domů. Je jasné že jsem Simonovi odpustila...ale on i tak pořád provokuje. Máma, táta, Simon prostě všichi byli šťastný...kromě mě. Já jsem totiž tam venku nastydla a proto jsem o víkendu musela ležet v postely a pít heřmánkovej čaj. No a jerstli víte že víkend jsou dva dny takže sobota a neděle....a dneska jse neděle!!! Brácha mi právě nese šípkovej čaj takže já musim končit!!!! měj se hezky!!!!!
A doprkený vohrady...totiž..ahoj deníčku!! T-t-t-tak co, jak se máš?
Hrozně se ti omlouvám že tak koktám, ale víš co se mi stalo ve škole? Jak jinak...naše Klára a Lenka už zase myslely. Vůbec jsem nevěděla jak se to mohlo stát...ale oni, ty dvě zrůdy zjistily, že jsem to byla já a Anča, kdo jim dal tu zavařovací sklenici s havětí do tašky...Víte co se stalo pak? Pak jsem samozřejmě dostala poznámku jako hrom a moji mamku i Ančinu si zavolaly do školy! Doma byl průser jako brno... Průser přestal až když brácha zařval z pokoje ,,TICHO!!! CHCI SE KOUKAT NA KRIMINÁLKU LAS VEGAS!" Nebo tak něco. Když jsem šla spát, pořád mi dumalo hlavou jak se to ty dvě mohly dozvědět! Najednou ke mě přišel brácha a řiká ,, Tak co, jakešj byl den? Náročnej co?" ,,Jak to víš" řekla jsem s údivem ,,Neboj, nepoznal jsem to podle toho, že byl doma průser," Mluvil pomalu a mě to začínalo být divný ,, víš, někdy si musíš svoje tajnosti ukrývat líp! Obvzlášt..." podíval se na mě pronikavím hnusným pohledem ,,ty na zámek!" Bylo mi to čím dál tim víc divné... Potom když odešel, přemýšlela jsem o tom. A nakonec mi to došlo... ON to byl! ON mi vzal deníček a klíček, který jsem měla pod polštářem mi v noci, když jsem spala, vytáhl a otevřel mi ho (deníček)! Všechno si přečetl....takže i tu pomstu a nahlásil to mojí třídní!!! Měla jsem na měho takovej vstek že jsem začala řvát... venku se zablísklo. Začalo pršet. Maminka vletěla do dveří a řvala na celé kolo ,,On utekl on utekl!!!" ,,Mami kdo utekl?" ptala jsem se jí ,,tvůj bratr! řekl mi jen že se vrátí ale eště neví kdy!!!!" Máma stále brečela. Já jsem se na ni podívala a začala jsem brečet taky. I přes to co mi udělal a stále ještě dělal, přes všechny ty provokace, rvačky a spory, za ty věci co mi spůsobil ve škole, jsem se rozeběhla dolů po schodech. Věděla jsem kam šel. Když jsem byla malá a žádný spory eště nebily, ukázal mi jednu zříceninu, kam jsme chodívaly na procházky, a někdy jsme tam dokonce i spaly. Přehodila jsem si přez sebe kabát a utíkala jsem ven maminka na mě ze dveří volala ,,Vrať se! Katko prosím!!!" ale já jí ignorovala. Začala jsem utíkat. Měla jsem úplně mokré vlasy...ale mě to nezastavilo šla jsem dál a dál že jsem už ani necítila nohy padala jsem. Byla jsem úplně vyčerpaná a v tom jsem uviděla věž zříceniny. Můj bratr je nevěřící a puberťák...takže žádný kvítko. Ale litovat a milovat umí to vím. Když jsem přišla Ke zdem zříceniny utíkala jsem dovnitř z posledních sil. Ano!!! Už vidím kousek spacáku! 3la jsem blíž úplně šťastná ale...CO-CO-CO TO JE? Uviděla jsem pouze spacák bratr tam nebyl. Sedla jsem si na zem a začala brečet. Zaslechla jsemhučení policejních aut. Maminka zavolala policii. Byla jsem schoulená do klubíčka. Najednou cítím pevné obětí. Otočila jsem se a byl to můj bratr. ,, Simone!!!!" zvolala jsem radostně. Simon mě objal a jak jsem si trochu všimla, ale pššš! Začal brečet! ,,Promiň mi Káťo, prosím! Ty víš že tě mám hrozně rád! Nemohl jsem najít svůj mobil a myslel jsem si že jsi mi ho někam schovala tak jsem se koukal do tvý tašky, kde jsem našel tvůj deník a protože jsem ti to chtěl nějak oplatit, jak jsem si myslel že jsi mi ukradla ten mobil, tak jsem si přečetl tvůj deník a bonznul jsem na tebe tu pomstu! hrozně se ti omlouvám! Prosím odpusť!" Byla jsem šťastná! Ani si to neumíte představit jak. Policie nás nakonec našla a odvezla domů. Je jasné že jsem Simonovi odpustila...ale on i tak pořád provokuje. Máma, táta, Simon prostě všichi byli šťastný...kromě mě. Já jsem totiž tam venku nastydla a proto jsem o víkendu musela ležet v postely a pít heřmánkovej čaj. No a jerstli víte že víkend jsou dva dny takže sobota a neděle....a dneska jse neděle!!! Brácha mi právě nese šípkovej čaj takže já musim končit!!!! měj se hezky!!!!!
Komentáře
Přehled komentářů
Tak ahoj? líbí se vám to? To mi neska vzalo všechny nervy...víte jak je složitý pořád něco vymýšlet? hruuuza ale nakonec je ten příběh nebo povídka hezká/ý.
každopádně si teď jdu lehnout do postele a cvičit jogu. musim si jít proste odpočnout. tak papa!!! r. (redaktorka= r.!)
no?
(Terka, 13. 8. 2007 19:02)